Třezalka tečkovaná je známou bylinkou, která získala pověst přirozeného léku proti úzkostem a mírným depresím. Určitě se nejde léčit pouze bylinkami, pokud ji někdo užívá pro tyto účely, musí také dbát na další metody léčby jako například psychoterapie, psychologické poradenství atd. Také jde o stálé hluboce studované téma, které si stále žádá více výzkumu. Pokud jde o samostatnou bylinku těžce se látka standardizuje kvůli nemožné standardizaci množství v obsahu aktivních látek.
Tato podivuhodná bylinka působí na primárně na dopaminové, serotoninové, norepinefrinové, GABA, a Glutamátové neurotransmitery. Samozřejmě spojení bychom našli více, ale tyto neuropřenašeče jsou pro nás v tomto ohledu nejzajímavější. Mimo jiné nám pomáhá s rovnováhou nálady.
Jelikož působí na neuropřenašeče, které mají vůči sobě opoziční efekt – excitační (zrychlující) nebo inhibitorní (zpomalující) může podporovat rovnováhu v náladách. Třezalka je také známá pro svůj protizánětlivý účinek a schopnost nuroprotekce.
Odborně se tento přípravek nazývá Hypericum perforatum. Obsahuje hyperforin a adhyperforin, které mohou působit jako inhibitory zpětného vychytávání neurotransmiterů. V třezalce nalezneme i jiné aktivní látky, ty také mohou hrát roli v konečném působení přípravku. Suchý třezalkový extrakt bývá standardizován s obsahy hyperforinu maximálně 6%, hypericinů mezi 0.1–0.3% a flavonoidů minimálně 6%. Pozitivní účinky lze nejčastěji pozorovat po 14 dnech. Extrakt můžeme použít jako podpůrnou léčbu k lehkým depresím a poruchám spánku. Mnohdy se dá použít i u afektivních poruch. Třezalka by se něměla používat ve spojení s dalšími anitidepresivy, také může interaktovat s jiným léčivem. (Daňková, 2019, s. 70-71)
Americké národní centrum pro biotechnologické informace uvádí: ,,Medikace třezalkou tečkovanou může vést ke snížení plasmatických koncentrací řady léčivých látek včetně amitriptylinu, cyklosporinu, digoxinu, indinaviru, irinotekanu, warfarinu, fenprokumonu, alprazolamu, dextrometorfanu, simvastatinu a perorálních kontraceptiv.” (National Center for Biotechnology Information, 2022)
Extrakt Třezalky nese 150 různých složek, jenž mohou být identifikovány. (Coppock, Dziwenka, 2016) Pro vhodnost podpůrné léčby atypických depresí se zkoumal extrakt třezalky s názvem LI160. Šlo o dvojitě zaslepenou studii s kontrolní skupinou. Celé bádání trvalo 8 týdnů. Pacienti dostávali 600 mg LI160 nebo placebo. 100 účastníků mělo lehkou depresi, další 100 středně těžkou až hlubokou depresi. (Mannel, Khun, Schmidt, Ploch, Murck, 2010) V systematické recenzi efektu Třezalky na smíšenou úzkostně depresivní poruchu se efektivita nelišila od antidepresivních léků. Jako vedlejší účinky uvádí fotosenzitivitu, zvýšená hladina hormonů stimulujících tyroid, indukce manických stavů a hypersenzitivitu. Nezpůsobuje snížení sexuálních chutí, což je poměrně častý vedlejší efekt podobných léčiv. Také zmiňují, že je těžké porovnávat Třezalku, kvůli jinakosti zasoupení jednotlivých látek. (Apaydin, Maher, Shanman, Booth, Miles, Sorbero, Hempl, 2016, s. 149, 160)
Hyperforin se považuje za hlavní aktivní látku s antidepresivními a anxiolitickými vlastnostmi v Třezalce tečkované. Kromě antidepresivních účinků se využívá pro protizánětlivé, antibakteriální a antineoplastické účinky. Zajímavé je, že může vyvolat programovanou buněčnou smrt. Hodnoty inhibitace zpětného vychytávání se pohybují v rozmezí 0.05-0.10 mcg/ml. Výjmku z tohoto pravidla představuje glutamát, u této látky nacházíme hodnotu kolem 0.5 mcg/ml. (National Center for Biotechnology Information, 2022)
Hypericin má být také důležitou aktivní lákou s antidepresivními účinky. Kromě nich, ale ještě nese antivirální i fotosyntetické účinky. V rostlině nacházíme tuto látku v koncentraci 0,09%. Třezalka tečkovaná také obsahuje Pseudohypericin ve větším zastoupením 0,23%. Obě látky spadají do chemické skupiny Naftodiantronů, nejvíce jsou zastoupené v pupenech, částech květů, tmavých žílách listů. (Coppock, Dziwenka, 2016, tab. 45.1) EMA doporučuje pro pacienty s depresivní náladou dávkování 900 μg denně, to zhruba odpovídá 540 mg. (Länger, 2009, s. 13) O mechanismu aktivního Hypericinu zatím mnoho nevíme. Víme, že má efekt na několik enzymů. Působí na gama a NMDA receptory. (Kubin, Wierrani, Burner, Alth, Grübenger, 2005)
Hypericin může inhibovat růst nádorových buňek se z toho důvodu nedoporučuje onkologickým pacientům, může být v rozporu s jinou medikací. Konkrétně se například zkomal účinek na MCF-7. (Mirmalek, Azizi, Jangholi, Damavandi, Javidi, Parsa, Salimi-Tabatabaee, Kolagar, Alizadeh-Navaei, 2015)
__________________________________________________________________________________________________________
Tento článek inspirovala má dřívější seminární práce na téma: Neurotransmitery a Hyperici Herba. Téma jsem rozpracovala méně odborně a některé tematické okruhy více rozšířila. Terminologie a obsahy tedy zůstaly z této práce stejné.
Apaydin, E. A., Maher, A. R., Shanman, R., Booth, M. S., Miles, J. N. V., Sorbero, M. E., & Hempel, S. (2016). A systematic review of St. John’s wort for major depressive disorder. Systematic Reviews, 5(1). https://doi.org/10.1186/s13643-016-0325-2
Coppock, R. W., Dziwenka, M. (2016). St. Jhon`s Wort. Nutraceuticals. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/topics/pharmacology-toxicology-and-pharmaceutical-science/adhyperforin/
Daňková, I. (2019) Fytofarmaka: Přírodní přípravky ovlivňující nervový systém. VFU Brno: Ústav přírodních léčiv. https://is.muni.cz/el/pharm/podzim2019/FDTFF_FAF/um/F1FF1-2020_Prednaska5.pdf?lang=cs
Kubin, A., Wierrani, F., Burner, U., Alth, G., & Grunberger, W. (2005). Hypericin – The Facts About a Controversial Agent. Current Pharmaceutical Design, 11(2), 233–253. https://doi.org/10.2174/1381612053382287
Länger, R. (2009, November 12). Assessment Report On Hypericum Perforatum L., Herba. European Medicines Agency |. https://www.ema.europa.eu/en/documents/herbal-report/assessment-report-hypericum-perforatum-l-herba_en.pdf
National Center For Biotechnology Information. Hyperforin. (2022). PubChem. https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/Hyperforin
Mannel, M., Kuhn, U., Schmidt, U., Ploch, M., & Murck, H. (2010). St. John’s wort extract LI160 for the treatment of depression with atypical features – A double-blind, randomized, and placebo-controlled trial. Journal of Psychiatric Research, 44(12), 760–767. https://doi.org/10.1016/j.jpsychires.2010.01.010
Mirmalek, S. A., Azizi, M. A., Jangholi, E., Yadollah-Damavandi, S., Javidi, M. A., Parsa, Y., Parsa, T., Salimi-Tabatabaee, S. A., Ghasemzadeh kolagar, H., & Alizadeh-Navaei, R. (2015). Cytotoxic and apoptogenic effect of hypericin, the bioactive component of Hypericum perforatum on the MCF-7 human breast cancer cell line. Cancer Cell International, 16(1). https://doi.org/10.1186/s12935-016-0279-4
